SVÉBOŘICE (Schwabitz)
|
Souvisí: o
Stohánek o
panství Děvín * Okolí: o
Stohánek o
Proseč o
Ralsko * * Odkazy
na www: o
Průvodce
bývalým VP Ralsko (.pdf) |
Zaniklá ves s kostelem v bývalém vojenském prostoru Ralsko -
k.ú. Svébořice (Ralská pahorkatina / Mimoňsko) Popis: Ves stávala v nivě při horním toku
Svébořického potoka. Poměrně rozlehlé
vesnice se rozkládala po obou březích potoka a souběžně jdoucí cesty
(jejíž trasa více méně zachována dnešní silnici z Mimoně na rozcestí pod
Stohánkem). Na východním okraji nad rybníkem stával poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pozůstatky domů nebyly podrobně zkoumány, ale na
první pohled nejsou patrné. Západní konec vsi každopádně zcela zplanýrován.
Dnes působí místo bývalé vsi dojmem malebné lučinaté hodně podmáčené nivy. Západně od býv. vsi na východním a jižním úbočí
Hradového vrchu ruiny vojenského městečka
(vesměs betonové okachlíkované stavby). Na nejvyšším místě areálu objekt s
věží (s pěkným výhledem na celé svébořické údolí a na Židlovskou oboru).
Vojenské městečko:
Historie: Svébořice vznikly při důležité prastaré cestě z Čech do Žitavy. Ve 4. stol. n. l. se na území obce údajně
rozkládalo markomanské hradiště (??). První zmínka o vsi (v té době již farní) pochází
z roku 1325, kdy ji Soběhrd ze Strakor prodal bratrům Václavovi, Janovi a
Benešovi z Vartenberka. Ti ji připojili k děvínskému panství. S výjimkou krátké epizody v 1. pol. 15.
stol., kdy náležely k dočasně odděleného panství
Stohánek, patřily k Děvínu až do poloviny 17. stol. kdy se spolu s
ním staly součástí panství mimoňského. Svébořice patřily k větším obcím tohoto
regionu. v době 1. republiky měly přes 140 domů a přes 600 obyvatel (z
toho kolem 30 Čechů). Od roku 1902 zde fungovala poštovní stanice, roku 1922
bylo zavedeno elektrické osvětlení, v roce 1928 zřízena soukromá
autobusová linka do Mimoně a roku 1931
byly připojeny k telefonní sítě. Ves zanikla po roce 1646 v souvislosti se
zřízením vojenského prostoru Ralsko. Vojenské
městečko pod Hradovým vrchem bylo zřízeno až po roce 1969 Sovětskou
armádou. Armádou bylo údajně střeženo (a snad i částečně využíváno) i po
odchodu sovětů, prý do roku 1997. Od té doby pustne.
Přístupnost: Volně přístupné (včetně býv. vojenského
městečka), mimo značené turistické cesty. Plocha bývalé vsi leží částečně
v Židlovské oboře, vstup do ní však možný (na mnoha místech je oplocení
opatřeno přechodovými žebříky). Zajímavosti: Ø
Z Mimoně vedla do Svébořic poutní cesta lemovaná
15 výklenkovými kaplemi s vyobrazením růžencových tajemství. Ø
Ve středověku se v okolí dobývala železná ruda. Ø
Na polích na severní straně obce se nacházely
zkameněliny mořských mlžů Literatura: - Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984) - František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady
okresu Česká Lípa (Praha 2000) aktualizováno: srpen 2005 |
